https://www.marvadeluxe.com/

Vlna

Textilní živočišná vlákna jsou vlákna získaná ze zvířecích srstí vhodná pro textilní zpracování. Některé odborné přehledy přiřazují k textilním vláknům také žíně. Na zeměkouli se chová asi 2 miliardy zvířat, jejichž srst obsahuje textilní vlákna, jen u menší části z nich se však vyplatí získávat vlnu na výrobu příze.
Druhy vláken na výrobu vlny:
- ovčí vlna (textilní surovina ze srsti ovce domácí. Vlna se stříhá jednou nebo dvakrát do roka (zručný střihač ostříhá přes 20 ovcí za hodinu). Ostřihaná vlna se ukládá jako celistvé rouno, jehož různé části se později zařazují do určitých kvalitativních tříd.)
- kašmír (textilní materiál získávaný ze srsti kašmírské kozy. Srst kašmírské kozy sestává z cca 1/3 z podsady s jemnými vlákny (ø 14-20 µm), kterých se získává asi 100-150 g ročně z každého zvířete a ze 2/3 pesíků (hrubých chlupů). V barevných odstínech od bílých až po tmavohnědé, jsou pružná, velice hřejivá, mají hebký omak. Vlákna z kozí srsti se získávají kartáčováním nebo stříží. Vlákna se potom ručně třídí podle barvy a (přibližné) jemnosti a perou. Z vyprané vlákniny se pak odstraňují hrubé chlupy a nečistoty - ručně nebo na speciálních strojích. Chomáče vláken se pak strojně rozvolňují a případně mísí s vlnou nebo s šapovým hedvábím. Zboží z kašmírské vlny je vesměs mnohem dražší než srovnatelné výrobky z jiných materiálů.
Pašmína, starý perský výraz pro vlnu, je ušlechtilá forma kašmíru. Její vlákno se získává též z nejjemnějšího chmýří kašmírské kozy, především pak z tibetské horské kozy (též čiangra nebo chyangra), která žije v Himálaji ve velké výšce a produkuje proto obzvláště jemnou podsadu jako ochranu proti extrémně nízkým teplotám. Postup získávání surového materiálu je však stejný, ovšem výběr lepšího materiálu vede k tomu, že jedna koza poskytuje jen přibližně 50 g vhodné vlny ročně. Na trhu je pašmína prodávána často kombinovaná s jistým podílem hedvábí, což zvyšuje její pevnost a jemnost. Z pašmíny se vyrábějí především šály, ale také přehozy, sukně apod.
- karakulská vlna (je textilní surovina ze srsti karakulské ovce, Vlna se používá zejména k výrobě kobercové příze, přikrývek, vložkového materiálu na šité oděvy, příze na ruční pletení)
- jačí vlna (je textilní surovina ze srsti jaků domácích. Fyzikální vlastnosti a možnosti použití pro textilní účely jsou velmi podobné jako u kašmírových vláken, jačí vlna se však prodává za poloviční cenu a pletené výrobky z jačí vlny mají dvojnásobnou hřejivost (udržování tepla) oproti textiliím z kašmíru.
- mohér (je textilní vlákno ze srsti angorské kozy, ručně pletací příze, 65 % na ručně pletací příze, 15 % na pánské oděvy, 12 % na tkané oděvní doplňky a pokrývky, 8 % na bytové textilie)
- koňské žíně (textilní materiál získávaný z hřívy a z ohonu koní. Vlákna jsou vcelku hrubá, hladká, pružná, stabilní, odolná proti opotřebení. Využití: Výztuže sak a plášťů se zhotovují ze žíněných tkanin, lana, nábytkové potahy, restaurace historického nábytku, zhotovování kartáčů, smetáků, plnění vysoce kvalitních matrací, smyčce ke všem smyčcovým nástrojům (např. na houslovém smyčci je upevněno 150-200 jednotlivých 70 cm dlouhých žíní)
- velbloudí srst (velbloudí vlna patří k nejdražším textilním surovinám. Jednohrbý velbloud (dromedár) dává velmi hrubou vlnu, vhodnou jen na výrobu koberců. Naproti tomu asijský dvouhrbý velbloud (hlavně v severozápadní Číně a v Mongolsku) má velmi jemnou, hebkou srst, vlákno je skoro bílé, velmi kadeřavé, s hrubými šupinami na povrchu.Využití: mykané příze s použitím na zimní pláště a přikrývky, česané příze na pletené a tkané oděvy, příze na ruční pletení)

- alpaka (název tkaniny vyrobené ze srsti jihoamerické alpaky. Povrch vláken sestává z jemných šupin, takže lépe odrážejí světlo a dávají výrobkům zvláštní lesk. Příze se používá hlavně na svetry a tkané svrchní ošacení.
- lama (je textilní surovina ze srsti lamy. Využití: příze na ruční pletení, pletené a tkané oděvy)
- vikuňa (nebo lama vikuňa (Vicugna vicugna) je divoký druh lamy žijící ve vysokých Andách jižního Peru a Bolívie a v severních oblastech Argentiny a Chile. Rouno se považuje za nejkvalitnější na světě. Jemná podsada je hnědožluté barvy a hrubší pesíky mají cihlově červený odstín.
- guanako (Lama guanako, resp. guanako (Lama guanicoe) je sudokopytník z čeledi velbloudovitých. Celé tělo je pokryto srstí dvojího typu. A to jemnou světlehnědou podsadou a delšími hrubými pesíky skořicově hnědé barvy.
- kašgora (mezinárodní zkratka WAS) je textilní vlákno ze srsti kříženců angorského kozla s divokou kozou. V roce 1988 byla kašgora uznána mezinárodní vlnařskou organizací jako zvláštní druh živočišného vlákna. Jemná vlákna jsou lesklá jako mohér, převážně bílá, s hebkým omakem. Tkaniny se používají na kabáty, saka, šály a přikrývky.

Údržba vlny: Samozřejmě osvědčené čistírny, velmi jemné praní v ruce, nikdy ne do pračky. Nechat vymočit ve vlažné vodě s jemným přípravkem, čistou vodou vypláchnout, neždímat, nekroutit, vyvěsit. Žehlení snese vyšší teplotu, i napařování. Žehlit po rubové(vnitřní straně)po lícní(vrchní straně) rády zůstávají lesky.
JAK SE ZBAVIT LESKŮ: namočíme hadr a přiložíme na místo kde vznikly lesky, žehlíme přes hadr tak dlouho až lesky zmizí. Pokud si uděláme lesky na umělých materiálech, již je nikdy nevyžehlíme, neboť jsme vlákno seškvařili. U přírodních vláken takový problém nebývá.

-některé luxusní výrobky stačí vyvěsit do okna a nechat vyvětrat.

https://www.marvadeluxe.com/