Co je vlastně to, to "PRAVÉ HEDVÁBÍ"

O pravém hedvábí se mluví, ale nikdo ho pořádně neviděl.
"hedvábí je to nejlepší co Vaše kůže zažila"
Co je vlastně zač, proč si jej lidé tak cení a proč byl v dávných dobách tolik oblíbený u šlechty? Proč kdysi hedvábí přirovnávali ke zlatu? Kolik existuje druhů hedvábí a s jakým druhem hedvábí pracujeme my? Hedvábné látky jsou nejen jednoduše krásné, ale jsou též hebké, lehké a prodyšné a umí zahřát i ochladit. Hedvábí – látky z přírodního hedvábí dokážou být nenápadně elegantní i neskrývaně luxusní. Hedvábné látky patří k tomu nejlepšímu, co si můžete obléknout, a nejsou zdaleka tak nedostupné a náročné na péči, jak se někdy traduje.
Hedvábí a jeho výroba je dodnes tajným receptem.
Traduje se, že šál z pravého hedvábí Vám může pomoci na nemoci spojené s krkem. Záněty mandlí, kašel.
Naše firma šije z pravého hedvábí šály, šátky, spodní prádlo, župany a šaty.
Druhy hedvábí u nás: habutaj, šifon, saténové hedvábí, dupion, šantung
Co je to (pravé) hedvábí
-Hedvábí je proteinové vlákno, ze kterého se vyrábí speciální textilie. Má spoustu úžasných vlastností.
Je považováno za jedno z nejsilnějších, ne-li nejsilnější vlákno na světě. Navzdory jeho něžnému
vzhledu a omaku, je silnější než ocel! Je také hypoalergenní, antiseptické, vhodné pro lidi s citlivou
kůží a navíc praktické. Saje pot, v létě příjemně chladí a v zimě hřeje
.
-Hedvábí je získáváno z housenek druhu bourec morušový (bombyx mori). Jeho jednotlivá vlákna se
získávají z jejich vyvařených kokonů (neboli kukel). Tato housenka od svého vylíhnutí do vzniku jejího
kokonu naroste až na 10.000-násobek své původní velikosti a samička bource za svůj krátký život
snese až 500 vajíček. Z jednoho kokonu se dá získat až 900 metrů jedno hedvábné vlákno. Jedna
legenda, jak bylo hedvábí objeveno praví, že jednou někdy před 4500-5000 lety, Čínské císařovně,
Leizu spadl kokon do horkého čaje, díky čemuž se jeho vlákno snadno rozmotalo a z čaje tak vytáhla
první hedvábnou nit.
-Průmyslové hedvábí se vyrábí vařením housenek bourců stále ve svých kokonech, ty se chovají
za příznivého prostředí, ve kterém jsou živeny listím ze stromu Morušovníku, odtud název "Bourec
Morušový". Na výrobu jedné nitě se zapletou 4-8 hedvábných vláken. Z nití se pak uplete látka. Na
výrobu 1Kg hedvábí je potřeba zhruba 5000 housenek bource morušového. A na uživení tolika
housenek je zapotřebí 120-150Kg listí morušovníku. To je hodně nákladů a vysvětluje, proč je
hedvábí tak drahé.
-Hedvábí má také zajímavou a bohatou historii. Jak už bylo zmíněno, hedvábí pochází z Číny. Ve 2.
tisíciletí Př. n. l., během vlád dynastií Šang (1600-1100 př. n. l.) a Čou (1100-221 př. n. l.) se jeho
výroba zlepšovala a nakonec se stala jednou z nejcennějších Čínských komodit své doby, jak
v domácím, tak mezinárodním obchodu. Zrovna pro mezinárodní obchod mělo takový význam, že
trasa z Číny až do současného Turecka, podél které se zprostředkovávaly obchody, přispívající k růstu
mnoha starověkých civilizací v Asii dostala po hedvábí své jméno: Hedvábná Stezka. Hedvábí se stalo
tak ceněným, že se morušovníky staly jedinou rostlinou, na jejíž úrodu měli rolníci dědický nárok.
Čína výrobní proces hedvábí dlouho držela v tajnosti až do 6. století, kdy se bourci morušoví dostali
do Byzantské říše. Podle legendy je tam dostali 2 mniši, kteří je z Číny odpašovali v bambusech.
-Následně se produkce hedvábí rozrostla do Japonska, Koreji, Indie, Arábie a Itálie. Hedvábí se v
Evropě právem stalo luxusním zbožím a symbolem přepychu, kterým by se lidé z vyšších vrstev
odlišovali od prostého lidu, kteří nosili především bavlnu nebo konopí. Produkce hedvábí se ale
razantně rozrostla během průmyslové revoluce, kdy se výroba textilií stala mnohem jednodušší a
levnější. To zahrnulo i výrobu hedvábí. Ve 20. století však na západě vzrostla popularita umělých
tkanin jako je nylon a Čína posléze znovu stala hlavním výrobcem hedvábí. Hedvábí se pak stalo
znovu symbolem luxusu.
-Existuje vícero druhů hedvábných látek. Například šifon, který je výrazně průsvitný, splývavý a
vzdušný, žoržet (pojmenovaný po módní návrhářce Georgette de la Plante), který je zase o poznání
hrubší a silnější než šifon. Tyl, který se používá na výrobu hustších oděvů jako svatební šaty,
slavnostní róby nebo baletní sukně.
-Pozor, existují ale i atrapy hedvábí. Nejběžnější je rayon neboli viskóza. V dnešní době lze umělá
vlákna vydávat za hedvábí poměrně snadno a přesvědčivě. Existuje několik triků, jak je rozpoznat.
Jedním je například projet látkou svatebním prstenem. Pravé hedvábí projede hladce a bez tření.
Falešné hedvábí znatelně zadrhne. Ale nejspolehlivějším testem je ohnivý test. Pokud je k dispozici
proužek hedvábí, když ho zapálíte, všimnete si, že špatně hoří a spíše se skrčí do sebe, než že
zanechá nedopalek a vznikne zápach podobný hořícím vlasům. Kdežto umělá vlákna zanechávají
znatelnější stopy a jiný zápach. Například polyester po sobě zanechá plastovou strusku a spíše
průmyslový zápach.
-Hedvábí má ale i své morální a environmentální stinné stránky. Zatvrzelí ochránci přírody, kteří
zahrnují i vegany by hedvábí vehementně odmítali pro jeho výrobní proces, který, jak již bylo
uvedeno na začátku, zahrnuje vyvařování housenek bourců. Tyto housenky se vyvařují zaživa. Existuje
ale alternativa známá jako "mírumilovné hedvábí" (Peace silk). To se vyrábí tak, že se před uvařením
kokony bourců otevřou a ti pak mohou utéct. Tento proces je však výrazně dražší a těžkopádnější. Je
take mylně nazýváno "veganské hedvábí". Vzhledem k tomu, že je ale živočišného původu, tento
výraz je nesprávný.
-Ale další problém hedvábí je jeho dopad na životní prostředí. Přestože je po hedvábí po konzumní
stránce takřka dokonalá tkanina, která se dá opravovat, recyklovat i upcyklovat a je rozkladný v
přírodě, jeho produkce není zrovna nejzelenější. Jak již bylo popsáno, na jeho výrobu jsou potřeba
morušovníky, jehož listím se živí bourci. Morušovníky samozřejmě vyžadují vodu. A výroba hedvábí
vyžaduje hodně vody. Ještě více než bavlna. Podle odhadů je na výrobu 1 tuny hedvábí až 1000
kubíků vody a za rok se vyrobí přes 200.000 tun hedvábí. Dalším problémem je spotřeba energie.
Starání se o kokony bourců vyžaduje poměrně přísné podmínky a vyžaduje energii, aby se jejich růst
udržel ve správném teple. Ačkoliv toto může být nepříjemné břímě pro zákazníky, dá se sehnat
hedvábí od výrobců, kterým záleží na udržitelnější výrobě, která používá ekologičtější výrobu. Je ale
dražší než běžné hedvábí.
Autor: Matěj Černoch
https://www.sartor.cz/
https://www.hedvabimetraz.cz/
https://www.thelightshadestudio.co.uk/Useful-Info/History-of-Silk
https://www.wanderingsilk.org/ahimsa-silk-the-story
https://ecocult.com/why-does-silk-have-such-a-bad-environmental-rap/
https://www.moisha.cz/vse-o-materialech-v-satcich/hedvabi-historie-a-druhy/
https://www.prozeny.cz/clanek/nejvetsi-tajemstvi-sveta-aneb-kdo-vyzradil-recept-na-hedvabi-53848
https://www.sartor.cz/clanek/22/vyroba-hedvabi-hedvabna-prize/
https://www.worldhistory.org/Silk/